Jakub Drimaj
Mendelova univerzita

Od dětství jsem se zajímal o přírodu a vše živé, takže jako dítě trávící většinu času na venkově jsem se postupně stále více začal zabývat zvěří, jejím obhospodařováním a myslivostí vůbec. Po studiu Lesnictví a Lesního inženýrství se mé výzkumné bádání soustředilo na reprodukci savců, metody odhadu početnosti zvěře, hospodaření se zvěří a škody způsobené zvěří, v rámci doktorského studia oboru Myslivost. Od ukončení studia působím jako odborný asistent na Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Mentoring mohu nabídnout v tématicky velmi široké a multioborové myslivosti, tedy biologii a ekologii zvěře (volně žijících savců a ptáků), hodnocení jejich početnosti a distribuce v prostředí, škodách zvěří na lesních a polních porostech, metodách ochrany před působenými škodami, nemocích zvěře, významem, příčinami a důsledky výskytu volně žijících zvířat ve městech a obcích, problematiky lesnictví, lesního hospodářství a lesních ekosystémů apod. Kromě teoretických konzultací a diskuzí mohu nabídnout i aktivní spolupráci na výzkumu různého charakteru, ať už v terénu či laboratořích.

Simona Ďurišová
Masarykova univerzita

Věnuji se historii, takže jako mentorka mohu nabídnou rozšíření vědomostí v tomto oboru či debatu nad historickými tématy. Dále nabízím pomocnou ruku při rozvoji kritického myšlení, či práci s informacemi a jejich selektováním.

Robert Gemrot
Masarykova univerzita

Od 12 let se věnuje přírodním vědám, zejména fyzice. Na střední škole byl řešitelem mnoha přírodovědných soutěží, jako jsou předmětové olympiády (FO, MO, MO-P) a různé korespondenční semináře (FYKOS, KSP-Z). Věnuje se také popularizaci fyziky a informatiky (např. korespondenční seminář VÝFUK). Spolupořádá akce jako tábory a setkání řešitelů. Zároveň organizuje semináře FYKOS zaměřený na fyziku a KSP zaměřený na informatiku.
Aktuálně je studentem informatiky na MU.

Vilém Jurek
Spolek Rezekvítek

Chceš poznat, jak se skutečně chrání příroda? Zajímá tě problematika životního prostředí, krajina, biodiverzita nebo třeba invazní druhy? Jestli je tvoje odpověď: „Ano,“ není nic jednoduššího mě kontaktovat a vymyslíme, jak by se daly tvé zájmy rozvíjet.

V ochraně přírody se profesionálně pohybuji více jak třináct let, ale oboru se věnuju už od svých dvanácti let. Spjatý jsem především s brněnským spolkem Rezekvítek. Znalosti i praxi jsem sbíral na střední zemědělské škole a pak vysoké škole lesnické. Mezi tím jsem hodně četl, poznával a zažíval. Vždy jsem chtěl zkušenosti předávat dál – profesionálům, laické veřejnosti i mladým lidem, jako jsi právě ty.

Kromě klasické ochrany přírody, která vyžaduje základy botaniky, zoologie i geologie, se věnuji i specifickým oborům, jako je paradoxní ochrana, přírodě blízké rekultivace, plánování v krajině nebo třeba ovocnářství. Výhodou mého mentorství je, že se nebudeme zabývat jen teorií, ale naši spolupráci proložíme návštěvami chráněných území, vydáme se do lomů, za netradičními krajinami, nebo se zúčastníš běžného dne profesionálního ochránce.

Jestli tě zaujalo mé povídání, stačí se ozvat. Nastavíme si fungování naší spolupráce a hlavně, vybereme téma, které tě bude zajímat, bude tě bavit a budeš z něj mít dobrý pocit.

Ondřej Kašík
Univerzita Palackého v Olomouci

Matematika je na prvním místě věda o skutečném světě, způsob výuky na školách však mnohdy svědčí spíše o opaku. Pro mnoho lidí je matematika nejméně oblíbený předmět ve škole, se kterým se pojí nudné biflování vzorců a smysl postrádající výpočty. Rád bych ukázal, že tomu tak být nemusí, že matematika je nejen pochopitelná, ba dokonce velice zajímavá a užitečná pro porozumění světu kolem nás. Zájem o její možná využití mne samotného vedl ke studiu aplikované matematiky na univerzitě. Po absolvování bakalářského oboru Matematika-ekonomie se zaměřením na bankovnictví/pojišťovnictví jsem se rozhodl své dosavadní znalosti prohloubit navazujícím studiem v magisterském oboru Aplikovaná matematika. Oblast mého zaměření zahrnuje především statistiku, zpracování dat a aplikace matematiky v ekonomických disciplínách.

Ondřej Kašík
Univerzita Palackého v Olomouci

Způsob výuky cizích jazyků na školách je pro mne jedním slovem tragédie. Místo toho, aby se učili jazyk používat jazyk pro komunikaci, je od studentů na testech požadována znalost gramatických jevů a slovíček vytržených z kontextu. Výsledkem je, že mnozí studenti mají sice ve škole dobré známky, ale mluvenému jazyku nerozumějí a o vlastním vyjadřování se nemůže být řeč. Až do svých šestnácti let jsem na tom byl stejně. Poté jsem převzal za své studium zodpovědnost a časem si osvojil angličtinu a němčinu na takovou úroveň, kdy mohu autenticky komunikovat s rodilými mluvčími. Co je však důležitější, objevil jsem efektivní způsob, jakým lze studovat jakýkoliv cizí jazyk samostatně v běhu každodenního života. Není k tomu třeba účast na jazykových kurzech ani pobyt v zahraničí. Díky moderním technologiím stačí pouze mít pevnou vůli, ochotu věnovat studiu čas, a využívat správné metody. Právě v posledním z těchto tří bodů dokážu být díky svým několikaletým zkušenostem nápomocný. Během té doby, co studuji jazyky jako samouk, jsem přišel na to, co funguje a co naopak ne. Mé závěry potvrzují zkušenosti mnoha expertů v této oblasti, kteří byli schopni si osvojit i desítky cizích jazyků pouze na základě těchto specifických metod. V současné době se učím francouzsky a využívám k tomu poznatky z předchozího samostudia. Jsem přesvědčen, že naučit se cizí jazyk může každý, a rád se podělím o své zkušenosti s kýmkoliv, kdo o to bude mít zájem.

Ondřej Kolář
Vysoké učení technické v Brně

Elektrotechnice se věnuji od sedmé třídy ZŠ, kdy jsem začal docházet na kroužek elektroniky pořádaný Střední
průmyslovou školou, Jičín, kde jsem také o sedm let později odmaturoval. Od té doby studuji na Ústavu radioelektroniky,
Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií. Absolvoval jsem zde bakalářské i magisterské vzdělání a nyní
pokračuji v doktorském studiu.
Na elektronice mě baví především tvorba vlastních zařízení a “udělátek”. To obnáší nejen jejich návrh a výrobu,
ale mnohdy také programování, protože v dnešní době se už většina přístrojů neobejde bez mikroprocesoru a případné
uživatelské aplikace. Okrajově se zabývám i počítačovými sítěmi a komunikační technikou.

Lukáš Maier
Masarykova univerzita

Od základní školy jsem měl velmi pozitivní vztah k Chemii a přírodním či technickým vědám.
V průběhu základní a střední školy jsem byl úspěšným řešitelem olympiád, středoškolské odborné
činnosti apod. V rámci studia na vysoké škole jsem měl možnost absolvovat několik zahraničních stáží
na velmi kvalitních vědeckých institucích. Ve své vědecké činnosti se věnuji přípravě látek s cílenou
biologickou aktivitou, syntéze přírodních látek a využití NMR (nukleární magnetická rezonance)
spektroskopii při studiu struktury organických molekul.
Mám dlouhodobou zkušenost s vedením studentů na všech úrovních studia včetně studentů
provádějících středoškolskou odbornou činnost. Pro malé zvídavé vědce v mateřských a základních
školách pořádám příležitostně populárně-vědecké přednášky se zajímavými experimenty.
Máš-li chuť poznat opravdového vědce, příležitostně nakouknout do opravdové laboratoře a zkusit si
nějaké chemické experimenty, neváhej se ozvat. Mám mimo jiné i 10-letého syna Huberta, který je
také velmi nadšený pro vědu a techniku a můžeš tak získat i kamaráda. Můžeme společně domluvit
způsob spolupráce. Navíc spolu klidně můžeme hovořit i anglicky, aby Ti to pomohlo orientovat se
velkém a opravdovém světě vědy.

Marko Mesarč
Hvězdárna a planetárium Brno

Volám sa Marko Mesarč, som absolventom astrofyziky na Prírodovedeckej fakulte Masarykovej Univerzity v Brne. Počas svojho bakalárskeho aj magisterského štúdia som sa zaoberal exoplanétami - teda planétami ktoré obiehajú okolo iných hviezd než je naše Slnko. Manažoval som pozorovaciu kampaň, ktorá zahrňovala viac než 30 pozorovateľov zo 16 krajín sveta s cieľom potvrdiť, že mnou vybrané objekty sú skutočne exoplanéty, pričom som aj sám pozoroval tieto podivné svety s teleskopom tvz. '60tkou' na Kravej hore. Počas svojho štúdia som sa skrz svoje výsledky či projekty dostal aj do Chile na pozorovanie úplného zatmenia Slnka alebo na Expo do Dubaja. Okrem toho v študentských časoch som sa venoval aj popularizácii vedy v projektoch ako Veda nás baví, či astronomickému krúžku ktorému sa venujem dodnes.
Na vesmíre ma asi najviac fascinujú exoplanéty, keďže som o nich robil svoje záverečné práce. Všeobecne ale nemám problém so žiadnou vesmírnou tématikou. Keďže pracujem na hvezdárni na poste moderátora/odborného pracovníka a denno-denne prichádzam do kontaktu s verejnosťou či študentami zo ZŠ či SŠ a všetci sa pýtajú záľudné otázky je potrebné mať prehľad o všetkom.

Michal Navrátil
Univerzita Palackého v Olomouci

Právo veřejné i soukromé. Setkáváme se s ním i v případech, kdy to nemusíme čekat.
Například při vstupu do tramvaje. Samotným nastoupením konkludentně (tedy ne slovně či písemně) uzavíráme smlouvu o přepravě, a tím se zavazujeme chovat se podle přepravních podmínek.
Nebo v kyberprostoru: už při registraci na Tiktok, Instagram nebo FB je možné spáchat přestupek v okamžiku, kdy nedosáhneme předepsanou věkovou hranici, a přesto odsouhlasíme splnění podmínek a dokončíme registraci. Závažnější situace pak může nastat v případě, kdy se příspěvkem nebo komentářem na sociálních sítích můžeme dopustit pomluvy, kyberšikany, podněcování k nenávisti, návodu k trestnému činu, nebo třeba šíření poplašné zprávy.

Na Univerzitě Palackého v Olomouci studuji obory „právo ve veřejné správě“ a „právo a právní věda“. Současně pracuji v advokátní kanceláři Narcis Tomášek & partneři. Co se týče zaměření, tak objektivně musím říct, že větší znalosti mám v právu veřejném, vzhledem k tomu, že první zmíněný obor je na něj zaměřený. Ovšem jsem schopen pomoci i v soukromém právu, zejména v právu pracovním, na které se snažím soustředit. Výuka je pro mě novou výzvou a věřím, že budu dobrým parťákem.

Jan Račanský
Gymnázium Matyáše Lercha

Nejradši přibližuji danou látku pomocí práce na projektu. Pro příklad informatiky by žák mohl vytvářet malého robota, zjistíme, pomocí jakých fyzikálních principů funguje elektronika a naprogramujeme ovládací program, který ukáže propojení principů v informatice. Cílem není perfektní výsledek, nebo za 1 z testu, ale naučit žáka prozkoumávat neznámé věci a věnovat se tomu, co ho baví.

Sandra Sázelová
Archeologický ústav AVČR, Brno, v.v.i.

Zabývá se zpracováním ostatků anatomicky moderního člověka v kontextu fauny z pozdního pleistocénu a časného holocénu za použití analytických laboratorních metod a etnologických analogií současných lovecko-sběračských a pasteveckých společností polárních a sub-polárních oblastí.

Tomáš Tyc
Masarykova univerzita

Fyzika je věda, která umožňuje lépe rozumět tomu, jak funguje svět kolem
nás. S fyzikálními jevy se setkáme na každém kroku, mnohé z nich jsou velmi
zajímavé a často i krásné. Pozorování takových jevů a přemýšlení o nich se
věnuji už od základní školy. V roce 2005 jsem začal s popularizací vědy
formou fyzikálních show Dobrodružná fyzika, později jsem spolupracoval s
Českou televizí, například na pořadu Já budu Einsteinem, nebo s Českým
rozhlasem. Na Masarykově univerzitě pracuji jako profesor a učím předměty
Mechanika, Teoretická mechanika, Zajímavá fyzika, Fyzika neviditelných
plášťů a dokonalých čoček a další. Věnuji se výzkumu geodetických čoček a
optických vláken a nově též tzv. geodetickým kulečníkům.

Lukáš Vágner
Univerzita Palackého v Olomouci

Ahoj, jsem Lukáš, je mi 22 let a jsem studentem třetího ročníku aplikované matematiky zaměřené na DataScience, zaujatý především daty z oboru psychologie.
DataScience mě lákalo hlavně proto, že mě vždy zajímala spousta věcí z různých odvětví a přesně to tento obor sliboval. Pro ty co neví, co DataScience představuje, nazval bych to jako směs matematiky, statistiky a programování s cílem, pracovat s daty, nasbíranými ze všech možných oborů. Jako je třeba ekonomie, medicína, průmysl, ale třeba i politika, sociologie nebo psychologie. V průběhu studia jsem se směřoval spíše statistickým směrem a vyzkoušel si praxe ve dvou firmách, zaměřených na průmyslovou výrobu (pro něž jsme analyzovali nějaká data). Poslední dobou jsem však nejvíce fascinován psychologií a nepředvídatelným chováním lidí. Na toto téma píšu nyní bakalářskou práci a plánuji v budoucím studiu obohatit své znalosti z psychologie.
Ve volném čase se věnuji hudbě, hraji na klavír, zpívám a pracujeme v Olomouci s přáteli na vlastním muzikálu. Čtu knihy, nyní především s psychologickou tématikou, jako Digitální demence, či Myšlení: rychlé a pomalé. Ale z beletrie patří mezi mé favority příběhy Sherlocka Holmese, převážně Pes baskervillský, po jednéž z postav se jmenuje můj dvouletý kocour Mortimer. Pro odreagování sleduju seriály, srdcovkou je Hra o trůny a nyní Rod draka nebo právě seriál Sherlock. Dále hraji počítačové hry, jako např. League of Legends a Overwatch. Ale samozřejmě jen příležitostně. ;)

Michaela Vojníková
Vysoké učení technické v Brně a Mendelova univerzita

Na základní škole jsem vůbec nevěděla, co chci dělat za obor. Byla jsem ten typ žáka, kterého učitelé
posílali na nejrůznější olympiády, protože mě škola prostě bavila. Když jsem se chystala na vysokou,
musela jsem vědět víc o tom, čím chci být. A pomáhat lidem mě jednoduše přitahovalo nejvíc. Vydala
jsem se tedy cestou vědecké kariéry, jejímž cílem je vývoj léčiv budoucnosti. Určitě už znáte vakcíny
na Covid-19, kdy se léčivo dostává do těla pomocí nanočástic. Přesně takový vývoj nanočástic dělám.
Nejen vakcíny, ale také vývoj léků pro pacienty s rakovinou nebo virovými infekcemi. Právě díky
nanotechnologiím mohu kombinovat všechny předměty, které mě bavily ve škole (biologie, chemie,
fyzika a matematika), protože v tomto oboru musí mít člověk široký rozhled.
Ráda studenta provedu kterýmkoli z mnou uvedených okruhů a budeme mezi nimi hledat různé souvislosti, čímž prohloubíme logiku. Pokud má student nápad, jak vyrobit sci-fi nanorobota nebo nové léky, nebráním se ani diskusi o tom. Můžeme se pokusit to i uskutečnit. Proto se můžeme blíže seznámit s tím, jak se dělá věda, také návštěvou laboratoře.